Zanedlouho budeme bourat starý dům a aby nás to tolik nemrzelo (a abychom ideálně naše chyby už neopakovali), tak si připomeneme, co jsme všechno udělali špatně 🙂
1. Nízké stropy
S nízkými stropy se příliš dělat nedá. Než jsme se přestěhovali do domečku, bydleli jsme spíše v bytech s vyššími stropy, a tak jsme netušili nakolik záleží na jejich výšce. Náš domek byl původně chatičkou, kde než výška stropu bylo podstatnější to, jak rychle se místnosti vytopí kamny, tudíž například v obýváku byla výška stropu pouze 2,2 m. Nejdřív nám to přišlo celkem útulné, ale počáteční pocit brzy vystřídala úzkost a stísněnost.
2. Málo světla
Malá okýnka jsme během rekonstrukce nijak nerozšiřovali, a tak se nám permanentně nedostávalo denního světla. V létě nám to tolik nevadilo, aspoň bylo uvnitř příjemně chladno, nicméně v zimě bylo v místnostech šero po celý den.
3. Tmavé podlahy
Tmavé podlahy jsou pěkné, v našem případě jsme ale měli zvolit světlejší odstín. V kombinaci s malými okýnky a nízkými stropy bylo doma tmavo a neútulno. Trochu pomohl světlý nábytek a dveře, ale i tak to celkový dojem nezachránilo.
4. Malé místnosti
Malé ložnice a dětské pokojíčky tolik nevadí, největší problém u nás byl obývák, měl pouhých 15 m2 a tvar nudle k tomu. Během uplynulých let jsme nábytek v obýváku různě přesouvali, ale pořád to nebylo ono.
5. Jedna velká chodba
Některé původní zdi jsme nemohli zbourat, nechtěli jsme zasahovat do nosných konstrukcí. Takže celý domek byl vlastně členitou, ale úzkou chodbou se spoustou dveří a zákoutí. Komplikovalo nám to nejen stěhování větších kusů nábytku, ale i běžný úklid.
6. Krb v průchodu
Další nepraktickou záležitostí je krb umístěný u zdi uprostřed úzkého obýváku. Když jsme topili (takže v podstatě nepřetržitě celou zimu), kolem krbu byl poměrně velký nepořádek, o který jsme neustále zakopávali.
7. Kuchyň bez digestoře
Chyba asi ze všech největší! Měla jsem pocit, že mi v kuchyni k větrání bude stačit okno a že digestoř je zbytečnost. Výsledkem byl intenzivní a všudypřítomný pach připravovaného jídla, mnohem horší ale byl omastek, který se nám usazoval na nábytku.
8. Mosazné kohoutky a poličky.
Na koupelně jsme si dali opravdu záležet, bývala mojí nejoblíbenější místnosti, a to nejen kvůli krásným rustikálním obkladům, ale hlavně kvůli vysněné mosazné sprchové baterii ve tvaru sluchátka. Zhruba po třech letech se na baterii objevily fleky, po dalších dvou přestal těsnit kohoutek u umyvadlové baterie. Manžel se pokusil o opravu, ale materiál asi byl příliš unavený, a tak se kohoutek urval 🙂 Třeba jsme jen měli smůlu na nekvalitní provedení, příště ale raději sáhneme po nerezu.
9. Otevřené police v pracovně
Pracovna byla dělána na míru a moje představa byla taková, že do polic umístit ozdobné košíky, do kterých schovám všelijaké drobnosti. Realita byla poněkud jiná, pracovna se stala okladištěm všeho možného a její neuspořádanost se nejednou stala předmětem ostrých výměn názorů 🙂
10. Žádná komora
Stačila by i malá komůrka, kam bychom mohli uskladnit zásoby jídla, sezónního oblečení nebo třeba sušák na prádlo nebo žehlící prkno.